- dočetl jsem včera Petra Hůlová - Umělohmotný třípokoj z r. 2006.
jde o takovou trochu jako experimentální blbost, resp. hříčku nebo cvičení, že to autorka píše jakoby z role placené společnice z privátu, která kometuje tuhle svoji živnost a věci kolem toho. je to nějak nastylizováno do kapitol a několika fikcí a probírají se věci co tý osobě jakoby chodí hlavou. tak docela mě to zabavilo a docela snadno se to čte, a je to prosté jakýchkoli drastických nebo jen iritujících věcí, a spíš je to celou dobu takové spokojené a malinko přihlouplé. experimenuje se tam trochu s jazykem nebo pojmy a výrazy, to často zmiňujou recenze. mě spíš zaujala ta syntaxe vyprávění, sedělo mi to víc než u předposlední knížky co jsem četl, což byl Jáchym Topol.
(tohle nebyla recenze, ale zápis do čtenářského deníku, ok)

- Dočetl jsem o vkndu knihu Jáchym Topol Peklo neexistuje, 2025 a shrnu jen něco málo z čerstvých dojmů. ta kniha se mi četla dost blbě, autor tam kroutí situacema jak se mu hodí a každá další věta může měnit flow nebo přihodit další postavu, trochu jako scénáře na nekonečné tv seriály. kniha mi v první části až moc příliš připomínala Ondřej Horák Pohlavní styky, 2021 s dodatkem, že tam se mi ten styl líbil o dost víc. pak přišla nějaká dějová linka a byla dost předvídatelná. a závěr mi zas připomínal Joseph Heller Něco se stalo, 1974.
jinak je mi jasné, že koho trochu zajímá kultura, tak má tuhle věc už přečtenou a má na ní svůj názor taky udělaný, takže tohle není recenze, ale jen zápis do mého čtenářského deníčku.

Daniel Konrád: Sestru psal v mánii, deset dvanáct hodin denně. Nikdo nevystihl 90. léta jako Topol