Zklidni to, frajere! Jakub Šofar o literatuře v době covidu

Kuřimská kauza a Luciferův efekt. Vychází nový román Adély Knapové, angažovaný a aktuální

Karel Hvížďala o Ludvíku Vaculíkovi:
Šedovlasý ogar celý život toužil po smíru

jakože 10 knih, co mě nejvíc ovlivnily

1. Jules Verne - Tajuplný ostrov
2. Sue Towsend/ová - Tajný deník Adriana Molea
3. Henry Miller - Pod střechami Paříže
4. Gabriel Garcia Marquez - 100 roků samoty
5. Charles Bukowski - Hollywood
6. Kurt Vonnegut - Modrovous
7. Pepa Hausmann - Základy mužského šovinismu
8. Egon Bondy - Sklepní práce
9. Thomas Bernhardt - Mýcení
10. angličtina pro samouky

Ladislav Šerý - Laserová romance II a III
Emil Hakl - Intimní schránka Sabriny B.
Jáchym Topol - Sestra
René Kahuda atd.

- dnes jsem dočetl Vzkaz od K.Hvížďaly (z r.1973-1983)... napsal jsem mu mail s dotazem, jak se mám dostat z deprese, co mi ta kniha způsobila...

Alena Slezáková - Pražský tanec smrti je drastický. A také přehnaný
literatura, sto tisíc zabitých němců v praze, češi jako zvířata, neznámý autor atd.

Bohumil Doležal - Mrtví z Lidic si zaslouží opravdovou pietu

- k sedmdesátému výročí vyhlazení lidic (atentátu na Heydricha) ještě dvě věci:

- film Lidice režiséra Nikolajeva (dávali ho teď už i na čétéčku v neděli) je přesně to, co jsme si nezasloužili (anebo zasloužili, záleží na pohledu). film bojkotuju, ale Fila znova napsal, oč jde: Kamil Fila - Lidice pro milovníky kanadských žertíků ?
díky Kamile

- zadruhé je tohle: kniha HHhH (Himmlers Hirn heißt Heydrich - Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich) francouze Laurenta Bineta (narozen 1972).
teprve když si dáte ten čas a zkusíte jít dobovým událostem trochu podkůži, zjistíte jak fascinující dopady tohle všechno vlastně mělo.
skoro se zdá, že věci (vzniklé z lidského konání) MAJÍ svůj smysl. respekt všem co bojovali a bojují...

charles bukowski - pořádná kocovina (Some Hangover, 1983)

Jáchym Topol - Sestra (a book)

martin komárek - smradlavý pes (a book)

Úroda klikví
Jeden rolník sklidil neobyčejně bohatou úrodu klikví.
Jeho žena mu řekla: "Nalož klikve na kárku, zapřáhni psa a jeď na trh, dokud jsou ceny nízké. Až budou vysoké, nikdo od tebe takovou fůru klikví nekoupí."
Rolník se zasmál: "Ženo zpozdilá, proč mám prodávat za málo, když můžu prodat za hodně ? Počkám až ceny stoupnou, a pak mi bude stačit, abych prodal několik klikví, abych získal tolik, co nyní za všechnu úrodu."
Žena se zasmušila: "Nemudruj a zapřahej psa."
*****

T.H.Eriksen - Syndrom velkého vlka (a book)

o čem Machovec v r.65 napsal stručně to nejlepší co měl, z podobných témat si sociální antropolog Eriksen zařídil publikační živnost.

mě na tom zajímalo hlavně to, co k tématu napíše někdo v roce 2010.. ale rezervovanost doporučuje už předmluva překladatelky, která upozorňuje že norský blahobyt je "poněkud" (o pár levelů) vyšší než ten současný dosažený v našich končinách. svým způsobem to perfektně vystihuje všechny ty rozpory, na které našinec při čtení furt naráží... - bohužel palčivě aktuálních témat jsem se nějak nedočkal.

kniha obsahuje spoustu populárních explikací a příměrů 'jako stvořených' k ocitování, dokonce se daří povídání vygradovat do předposlední kapitoly (než nastane poněkud utopický konec v závěrečné kapitole)...
dávám tři a půl hvězdičky: ***1/2

dodatek 29.2: t.h.eriksenovi jsem poslal o víkendu mail, aby si přečet Machovce, smysl lidské existence a poslal mu link na německou wikipedii. odepsal mi, že to vypadá velmi zajímavě a že se o machovce bude zajímat. tož tak

milan machovec - smysl lidské existence

vydání z r.2008, vyd. Akropolis - v prodeji už je jen pár posledních kusů ! paperback (3x sláva!) s grafikou z r.1973.
copyright s letopočty 2002 a 2008. serou mě, poněvač původ knihy je evidentně v r.1965

ať to zní sebevíc pitomě, Machovec je jedna obrovská morální autorita minulého století. první část knihy je přehledová, na různá témata. poslední ca. 1/3 knihy je ona velevýznamná kapitola DIALOG. namísto nějakých svých amatérských bilancí sem dám úryvek:

- dočet jsem Descartovy Vášně duše, přeskočil jsem půl knížky a přečet zas kus na konci, bylo to jen popisné, neinspirující a nudné. nechápu jak někdo (Ondřej Švec z university v Hradci K.) napíše v r.2002 do překladu slovo 'poněvadž' v této jeho odporné syntaxi :-(

Albert Salický - Návod k použití rozvedeného muže

asitak 240 stran (jakjinaknež v pevné vazbě) za 29,- z levných knih. atraktivně znějící titul.
nejprve bylo potřeba chvíli do toho vniknout, i pak jsem se cítil podvedený, poněvač knihu, zdálo se, tvoří traktáty bez epiky.
už-už jsem chtěl od čtení odejít, když se objevil náznak dějových souvislostí resp. se objevila mladá přítelkyně Lenka. tím se vyprávění dostalo na koleje a stalo se snesitelným.

mírně egoistický autor (resp. hrdina jeho příběhu) tak prochází obdobím nového vztahu, mentoruje a rekapituluje svá moudra a historky ze života. protože je vyznavačem prakticko-sarkastického stylu, je čtení pro člověka(muže) v depresi veskrze povzbuzující. jinými slovy kdyby se někdy podařilo napsat takovou knihu mně, byl bych spokojen: ****1/2

martin fendrych: slib že mě zabiješ (a book)

márty publikoval tuhle věc formou blogu na pokračování v průběhu r.2008... no a já ten jeho blog na webu objevil zhruba v momentě, kdyz byla story právě odnesená do tiskárny. takže mě zkraje mrzelo, že žádný z mých 'břitkých' komentářů pod blogem se už do tištěný knihy nedostal, ale tenhle pocit se postupem čtení změnil na opak, poněvač mě commenty z blogu uveřejněný v knize za každou kapitolou už čím dál víc otravovaly (čistě pro svou instantní platnost) a ukazovaly se spíš jako hloupé.

nicméně příběh byl vystavěn pěkně a fabulace / reálnost vyprávění bylo napínavé a vyrovnalo se dřívější mártyho knize (samcologie), kterou jsem si oblíbil právě pro její charakteristický pánský (empatický a dušínovský) způsob psaní.
dávám 5 hvězdiček *****

václav kahuda - technologie dubnového večera (2000)

technologie dubnového večera je literární počin v.kahudy z r.1998 a zní to skoro úplně tak, jako když emil hakl napsal sovu literárními cenami ověnčenou o rodičích a dětech z r.2002. jen je to u Kahudy mnohem přisprostlejší, obscénnější a pornografičtější



"Jednou jsem byl v lesích u Labe. Tu jsem uslyšel jakoby hodně vzdálený, slaboučký křik. Takový smutný nářek... Jako když někdo volá o pomoc... Šel jsem za tím volajícím hlasem... Po dvou kilometrech jsem si uvědomil, že mi to pískají chlupy v nose..."

Karel Hvížďala - Nevěry

100-stránková próza Nevěry byla autorem sepsána někdy v letech 76-77 a vydána v 1980 v exilu. toto je vydání z r.93 a obsahuje ještě prózu Vzkaz, ten jsem ale nečet.

chci se věnovat Nevěrám. - jako jistým stylem ranná práce a jako práce literární mě Nevěry zaskočily nepřipraveného. mladý hvížďala se totiž dopouští literatury s takovým grifem, resp. imaginací, že jsem měl po pár odstavcích pocit jízdy na kolotoči.

nacpat tolik různých věcí, které zaujaly mojí hlavu, do pár stránek textu, - všechna čest. - prozradím jedno tajemství na které jsem brzy přišel: tahle látka je perfektně napsaná ke zfilmování.
*****

Mariusz Szczygiel - Gottland

příznačně na státní svátek jsem dočetl tuhle knihu s vybranými historkami z natáčení o české společnosti 20. století.

nechce se mi o tom ani psát, zkrátka dal bych tuhle knihu na index povinné četby pro středoškoláky.
rád bych jen podotkl, že každé z těch témat jsem v náznacích znal, ale žádné podstatné informace jsem o něm něvěděl. takhle to je zkrátka v místní společnosti zařízeno.

člověk se jen potom zděsí, jak neskutečný strach komunisti do společnosti napumpovali např. jen za tu poslední éru normalizace za husáka, od r.1968 do 89. o dobách předtím radši ani nemluvě

dodatek: neumím teď na to téma (kniha) nic moc napsat, ale všechny citace z recenzí, uvedený na zadním přebalu knihy jsou pravda a slouží jí ke cti. - jedna z nejdůležitějších knih co jsem přečetl.